Hlavní strana » Ekonomické texty
Ekonomické texty, 19. 9. 2022
Dostali jsme se do velmi nepříjemné ekonomické situace. Tak dlouhou dobu jsme „investovali“ do vzniku inflace, až v tuto chvíli přesahuje hrozivých 17 %. Nikdo z žijících tak vysokou inflaci nezažil. Jako vždy v minulosti je i dnes inflace velkým „redistributorem“. Nepůsobí na všechny stejně, někoho poškozuje více, někoho méně. Někoho zcela tragicky. Stát většinou místo boje s inflací, protože ten vyžaduje tvrdý řez do státního rozpočtu a do jeho deficitu, hledá peníze na „kompenzaci“ inflace. Má-li náš stát už řadu let historicky nejvyšší rozpočtový deficit, může kompenzovat jen na dluh. Proto hledá „zdroje“, které ale na rozdíl od slavného Špidlova výroku „nejsou“.
Ekonomické texty, 8. 8. 2022
Tento text jsem naprostou shodou okolností dopsal v momentu, kdy Český statistický úřad oznámil, že u nás červnová inflace dosáhla 17,2 %. O tom, proč je inflace tak vysoká, je třeba veřejně a otevřeně diskutovat. Diskutovat mezi ekonomy, i mezi hospodářskými politiky. Existují cesty, jak inflaci snížit, jen je třeba je využít. Jedná se o zcela zásadní problém naší, a nejen naší země. Inflace je zásadním ničitelem hodnot a likvidátorem společenské koherence. Je velkým redistributorem. Vláda to možná ví, ale nemluví o tom – s námi, ani mezi sebou. Samo se to nevyřeší. A kdyby ano, pak za strašlivé náklady.
Ekonomické texty, 16. 6. 2022
O velkém nebezpečí inflace mluvíme někteří už léta, v každém případě od radikální změny metod léčení recese, která proběhla v letech 2008-2009. Rozsáhlé, tzv. kvantitativní uvolňování (a další stejným směrem působící opatření měnové politiky) a bezprecedentní vytváření rozpočtových deficitů, kdy byla zapomenuta všechna pravidla obezřetného chování státu, je už mnoho let tématem řady z nás.
Ekonomické texty, 31. 5. 2022
S obdivem sleduji, kolik je v naší zemi najednou expertů na téma inflace. Když jsem s tímto tématem v šedesátých letech začínal, byl jsem prakticky jediný, kdo o inflaci rozsáhleji psal. Ve své disertaci jsem měl kapitoly č. 3 „Inflace poptávková“ a č. 4. „Nabídková (neboli nákladová) inflace“. Část debaty se sice trochu posunula, ale podstata argumentace zůstává naprosto stejná.
Ekonomické texty, 23. 3. 2022
Děkuji za pozvání na toto neobvyklé setkání ekonomů se světem lékařů. Je smutné, že spolu navzájem málo mluvíme, ač mají ekonomie a medicína leccos společného. Obě jsou to disciplíny, které nemají k dispozici luxus, který přírodním vědám nabízí „controlled experiment“. Stejně tak nemohou vytvořit pro vědu tolik potřebný tzv. closed system. Proměnných, které vstupují do jejich uvažování a do jejich modelů, je příliš velké množství. (foto: Hans Štembera)
Ekonomické texty, 27. 1. 2022
V Salonu Práva 20. ledna 2022 byl publikován článek politoložky německého Friedrich-Ebert-Stiftung v Praze Kateřiny Smejkalové. Článek je vlastně rozsáhlou informací o knize (zdráhám se říci recenzí knihy) amerických autorů Kristen Ghodsee (dodávám Ghodseeové) a Mitchella Orensteina „Taking Stock of Shock. Social Consquences of the 1989 Revolutions“, která vyšla v roce 2021 v kdysi prestižním Oxford University Press. Jedním z autorů je antropoložka, druhým politolog, žádný není ekonom, sociolog, historik.
Ekonomické texty, 2. 12. 2021
Mnoho věcí není v naší relativně malé ekonomické komunitě dostatečně diskutováno a ještě méně jich je vydiskutováno do té míry, že by o nich existoval alespoň elementární konsenzus. Dříve než vyslovíme silné výroky ohledně možného efektu nedávného zásahu naší centrální banky do úrokových sazeb, měli bychom hledat odpověď na otázku „co je příčinou naší dnešní inflace?“ To ale není možné bez toho, že by se každý diskutující přihlásil k jedné ze známých hypotéz příčin vzniku inflace a k jedné z konkurenčních makroekonomických teorií. To se bohužel neděje.
Ekonomické texty, 15. 11. 2021
Na počátku 90. let jsem polemizovával s používáním zcela zavádějících adjektiv, která následující substantivum většinou nikoli rozvíjela, nýbrž popírala. Byl to v Evropě známý souboj, který měl hlavní smysl v německy mluvícím prostředí, o tzv. soziale Marktwirtschaft. Na něm byla v druhé polovině 20. století založena společnost (nejen ekonomika!) Německa a Rakouska. A měla být i naše.
Ekonomické texty, 20. 10. 2021
Blíží se jedno z výročí kupónové privatizace, tohoto zcela mimořádného, v rámci celé lidské historie nikde jinde neuskutečněného pokusu umožnit rychlý přechod z centrálně plánované, na státním vlastnictví založené zcela nefunkční ekonomiky k ekonomice tržní, opírající se o soukromé vlastnictví. Nahromaděných dezinterpretací tohoto originálního, námi vymyšleného, od nikoho neopsaného procesu je mnoho a pravda je proto zcela zadupána do země. Je nás také stále méně, kdo o tom může po třech desetiletích ještě něco smysluplného říci. Ani to ale není to nejhorší – nejvíce ze všeho chybí ochota naslouchat. Ta je vzácným zbožím.
Ekonomické texty, 6. 10. 2021
Aby nebylo mýlky, inflace – zvyšování cenové hladiny, nikoli jen jednotlivých cen – znamená znehodnocování peněz (a peněžních úspor). Opakuji, mluvím o zvyšování cenové hladiny, nikoli o zdražování, nikoli o pohybu jednotlivých cen vzhůru (a jiných dolů). Dnes vzniklá a rychle se rozbíhající inflace je důsledkem a projevem hluboké ekonomické nerovnováhy v naší zemi (ale i na řadě míst západního světa), která se sice připravovala už dlouho – minimálně od krize let 2008-2009 – ale jejíž hloubku výrazně zvětšil covidový ekonomický otřes, který způsobila nejen sama nemoc covid-19, ale hlavně kovidismus, tedy křečovitá a daleko přestřelená reakce vlád západního světa na tuto zvláštní epidemii.
Copyright © 2010, Václav Klaus. Všechna práva vyhrazena. Bez předchozího písemného souhlasu není dovoleno další publikování, distribuce nebo tisk materiálů zveřejněných na tomto serveru.